Izraelsko-palestinský konflikt, jakožto součást arabsko-izraelského konfliktu je jednou z nejproblematičtějších událostí druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Tento konflikt ovlivňuje životy všech lidí v okolí Izraele.
Historie
Prvním státním útvarem na tomto území byl židovský stát, který přetrvával až do roku 926 př.n.l. kdy byl rozdělen a později dobyt Asyřany a Babyloňany. Později se toto území stalo součástí Římské říše (od r. 63 př.n.l.) pod názvem Palestina. V letech 324 n.l. až 640 n.l. byla Palestina pod byzantskou nadvládou.
Roku 634 .n.l. byla v rámci arabské expanze dobyta i Palestina. V té době tam žilo jen velmi málo původních židovských obyvatel, většina z nich již žila v diasporách všude na světě. Zpočátku byla zbytku Židů zaručena autonomie a tolerance jejich náboženství, ale r. 1099 začali být pronásledováni. Přítrž arabské nadvládě se pokusily učinit křižácké výpravy, které dobyly Jeruzalém a dokonce zde bylo vytvořeno Jeruzalémské království. Roku 1291 dobyli muslimští vojáci poslední křižáckou výspu. Ti pak vládli Palestině až do roku 1571, kdy se Palestina stala součástí Osmanské říše. V roce 1869 byl otevřen Suezský průplav, což učinilo toto území velmi významným strategickým bodem, a proto se o něj také začaly zajímat mocnosti tehdejšího evropského uspořádání, především Velká Británie. Roku 1917 byl dobyt Jeruzalém a turecké panství zde skončilo. O tři roky později předala Společnost národů tohoto území do mandátní správy Velké Británii.
Časová osa konfliktu
| 1948 | vznik ozbrojeného konfliktu, vznik Izraelského státu |
| 1959 | založení teroristické organizace Fatah |
| 1965 | založení Organizace pro osvobození Palestiny |
| 5.6. – 10.6. 1967 | Šestidenní válka |
| 1987 | založení palestinské islamistické politické strany Hamás |
| 1987-1993 | první inifáda |
| 2000-2004 | druhá inifáda |
| 2005 | podepsáno příměří a ukončeny boje |
| 2008 | zahájení nových útoků na Izrael |
| 2012 | rozpoutání nového konfliktu mezi Izraelem a organizací Hamás, OSN uznalo Palestinu jako nečlenský pozorovatelský stát |
Vznik konfliktu
VIDEO – Slavné dny – Den kdy byla rozdělena Palestina
Prvopočátky konfliktu se datují ke konci 19. století, kdy docházelo k prvnímu židovskému osidlování izraelské země neboli Palestiny. To vedlo k arabským nepokojům. Po první světové válce se rozpadla Osmanská říše a z území současného Izraele, Palestiny a Jordánska byl vytvořen protektorát Britský mandát Palestina pod správou Spojeného království. Arabům i Židům bylo umožněno se částečně podílet na Mandátu. Britové však zavedli kvóty pro židovské imigranty. To vyvolalo odpor a vedlo k útokům podzemních židovských organizací na britské cíle. Britové už si se vzniklou situací nevěděli rady a tak ji dali k vyřešení OSN. Ta vytvořila speciální komisi, která připravila plán na rozdělení Palestiny. Židé, pro ně z hlediska území, nevýhodný plán přijali, zatímco zástupci arabských států, zvaných Liga arabských států, odmítli. Izrael na základě plánu OSN vyhlásil dne 14. května roku 1948 svou nezávislost. Druhý den armády pěti arabských států zahájily útok na nově vzniklý stát. Rozpoutaly tak více než rok trvající Válku za nezávislost. Poté bylo vyhlášeno příměří a dočasné hranice, tzv. Zelená linie.
Dosavadní vývoj
Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. Arabské země zatím využívali uprchlíky ve svých zemích jako politický trumf a vzbuzovaly v nich nenávist vůči Izraeli. Z území ovládaných Egyptem a Jordánskem vyráželi do Izraele útočníci, tzv. fedajíni. V roce 1959 byla založena teroristická organizace Fatah a v roce 1965 Organizace pro osvobození Palestiny, kladoucí si za cíl „dosáhnout zničení Izraele“ a propagující, že „ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast“. Toto přetrvávalo až do 90. let. Násilí a nepokoje se přesunuli také na Západní břeh Jordánu. Roku 1987 vznikla palestinská islamistická politická strana Hamás.
V průběhu konfliktu proběhla také tzv. Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska. Začala 5. června 1967 útokem izraelského letectva proti egyptským leteckým základnám. Skončila 10. června, kdy Izrael ukončil boje. Výsledek byl pro arabskou koalici zdrcující. Egypt přišel o území Gazy a Sinaje, Jordánsko o Východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu, Sýrie o Golanské výšiny. Válka tedy měla a dodnes má velký vliv na vývoj konfliktu. Ač bylo roku 2005 podepsáno příměří a ukončeny boje, rivalita mezi státy stále pokračovala a v roce 2008 zahájil Hamás znovu odstřelování Izraele, ten napadení opětoval pozemní invazí a leteckými útoky. Dnes stále probíhají občasné útoky, při kterých umírají další lidé, vojáci i civilisté.
VIDEO – Slavné dny – Den kdy začala šestidenní válka
V roce 1987 vzrostlo napětí na okupovaných územích, kde vzniklo velké množství jak palestinských, tak i židovských radikálních skupin. Docházelo k mnoha násilným incidentům, což vedlo k vypuknutí palestinského lidového povstání, tzv. intifádě. Tato první intifáda nebyla příznačná těžkými zbraněmi či sebevražednými útoky, spíše se odehrávaly protestní akce jako demonstrace, házení kamenů a molotovových koktejlů apod. Za její ukončení by se dalo považovat podpis smlouvy z Osla z roku 1993, na základě které se Izrael a OOP dohodli o vytvoření omezené palestinské samosprávy v Pásmu Gazy a v okolí města Jericho.
Výsledky mírového dialogu nepřinesly ale uspokojení žádné ze zúčastněných stran. Řetězec dlouhodobě nevyřešených konfliktů mezi Izraelci a Palestinci nakonec vyvrcholil v září 2000, kdy se rozpoutala druhá intifáda, také zvaná intifáda Al-Aksá. Tato se lišila od předchozí v několika aspektech, a to tím, že došlo k mnohem brutálnějším násilnostem, větším ztrátám na životech a ke zdokonalení sebevražedných zbraní. Nejdůležitější odlišnost však spočívala v tom, že Palestinci již nebojovali za osvobození od okupace, nýbrž bojovali za posílení vlastních pozic pro další politická jednání s Izraelem. Za ukončení druhé intifády je občas považována smrt Jásira Arafata v listopadu 2004. Nelze ovšem jednoznačně říct, že boje definitivně ustaly, i když počet sebevražedných atentátů se radikálně zmenšil.
Současný stav
V roce 2012 se odehrálo v Izraelsko-arabském konfliktu poměrně dost zásadních událostí. 14.listopadu byl izraelským letectvem zneškodněn velitel ozbrojených sil Hamásu Ahmad Džabárí. Odplatou začal Hamás ostřelovat raketami Izrael. Izrael podnikl letecké útoky v pásmu Gazy a mobilizoval armádu pro případný konflikt. Po osmi dnech bylo uzavřeno dosavadní vratké příměří. Izrael veřejně podpořili ostatní státy,mezi nimi i ČR,s tím,že má na obranu právo. Ke konci roku byla Palestina uznána OSN jako nečlenský pozorovatelský stát. Jak už napovídá nadpis, panuje mezi Araby a Izraelci nekonečná nenávist. Izrael se většinou brání a opětuje útoky.
Vlastní komentář
Palestinci si činí nárok na celé území stejně jako Židé. Židé byli první kdo toto území osídlili a tak by měli mít právo zde mít svůj stát, nicméně v průběhu dalších let z území židé takřka vymizeli a začali ho obývat Palestinci, takže by také měli mít právo zde bydlet. Nejlepší řešení by bylo, kdyby byly obě strany schopny se dohodnout na soužití a společném státu. Ale kvůli rozdílům v náboženství a kultuře, muslimové odmítají jakékoliv jiné náboženství za platné,není tato shoda možná. Ani odborníci nepředpokládají že by jedna strana byla schopna ustoupit, vzdát se nároku na území, a tím spor vyřešit. Palestinci nejsou ochotni přistoupit ani na kompromis, jediným řešením je pro ně zrušení státu Izraele a k tomu pravděpodobně nikdy nedojde.
Válka vyčerpává státy finančně a dlouhodobě ničí podmínky vhodné pro zemědělství a průmysl. Stav se podepisuje i na lidech. V těchto státech žijí lidé kteří nezažili jiný stav než válku, přivykli si každodennímu násilí a strachu. Zvláště lidé na hranicích soupeřících států nemají možnost normálního (šťastného) života. Co se týče dopadů konfliktu na okolní svět, např. přichází o místo k investicím a spolupráci v oblasti průmyslu. Státy žádají zbytek světa o pomoc a tak by pro všechny bylo nejlepší aby se spor ukončil.
Součástí historie lidstva jsou nejrůznější spory řešeny násilně. Ale měli bychom se z minulosti poučit a řešit vše raději diplomaticky.
Slovníček pojmů
Fatah
Palestinská sekulární nacionalistická a politická organizace založená v r. 1959. Fatah byl z počátku známý svým radikalismem a používáním teroristických metod boje. Postupně však změnil kurz a politici Fatahu se stali důležitými aktéry izraelsko-palestinského mírového procesu 90. let.
Hamás
V současnosti nejvýznamnější palestinská radikálně islamistická organizace. I když jsou po světě známé hlavně teroristické akce Hamásu, hnutí v sobě spojuje dvě odlišná poslání – charitu (vůči Palestincům) a teror (vůči Izraeli).
Organizace pro osvobození Palestiny (OOP)
Původně teroristická dnes převážně politická organizace zastřešující řadu palestinských politických stran, ozbrojených skupin (Fatah) a studentských hnutí. usilují o vytvoření samostatného palestinského státu.
Zajímavosti
VIDEO – Slavné dny – Den kdy byla rozdělena Palestina
VIDEO – Slavné dny – Den kdy začala šestidenní válka
Slavné dny – Den kdy začala Suezská krize – souvisí s arabsko-izraelským kofliktem